|
Zobecněný návrh kmitočtových filtrů s operačními zesilovači
Dokoupil, Drahomír ; Minarčík, Martin (oponent) ; Vrba, Kamil (vedoucí práce)
Práce se zabývá zobecněným návrhem kmitočtových filtrů pomocí autonomních obvodů. Jako aktivní prvek byl zvolen operační zesilovač. V úvodu projektu je zmíněna úloha kmitočtových filtrů v elektronických obvodech, základní rozdělení kmitočtových filtrů a jejich přenosové funkce. Další část pojednává o způsobu tvorby autonomních obvodů, volba vhodné admitanční sítě a její zjednodušení. Vybrané autonomní obvody jsou výchozím prvkem pro vyhledání známých zapojení kmitočtových filtrů. V poslední části následuje popis práce s programem SNAP, hledání nového zapojení kmitočtového filtru a prací autonomního obvodu v napěťovém a proudovém módu.
|
|
Laditelný ARC kmitočtový filtr
Kufa, Martin ; Murina, Milan (oponent) ; Sedláček, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou laditelných ARC kmitočtových filtrů. Úvodní kapitola se obecně zaměřuje na základní pojmy z oblasti kmitočtových filtrů, jako je matematické vyjádření přenosové funkce, typy selektivních filtrů, toleranční pole apod. V další části jsou popsány samotné ARC filtry vyšších řádů a jejich kaskádní řazení, zejména ARC pásmová zádrž a možnosti její realizace. Dále je uvedena konkrétní realizace ARC filtru typu pásmová zádrž s návrhy součástek pro přelaďování frekvence v kmitočtovém pásmu od 10 kHz do 100 kHz a s nastavovaným činitelem jakosti. V neposlední řadě tato práce obsahuje návrhy desek plošných spojů (DPS) analogové části ARC kmitočtového filtru a digitální části pro přelaďování kmitočtu F0 a nastavování činitele jakosti Q za pomoci digitálních potenciometrů. Mimo jiné je zde nastíněn vývojový diagram programu pro digitální řízení.
|
|
Inovace programu pro návrh analogových kmitočtových filtrů
Boleček, Libor ; Slanina, Martin (oponent) ; Petržela, Jiří (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je vytvořit program, který bude sloužit k návrhu příčkových kmitočtových filtrů. vývoji programu byl použit programovací jazyk c++ a programovací prostředí C++ builder. Metodika návrhu těchto filtru vychází z převodu požadovaného filtru na normovanou dolní propust a aplikaci normovaných aproximaci. Vstupem programu jsou uživatelem zadané parametry filtru, kterými jsou mezní frekvence a požadované útlumy v propustném a nepropustném pásmu. Typ požadovaného filtru a preferovaná aproximace. Výstupními datu programu je obvodová realizace filtru s hodnotami RLC součástek. Uživatel si může zvolit, jestli chce obvod realizovat jako nebo T článek. Výstupní data bude možno vytisknout nebo uložit do souboru.
|
|
Návrh analogových kmitočtových filtrů s využitím grafů signálových toků
Petlák, Martin ; Vrba, Kamil (oponent) ; Minarčík, Martin (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci jsem se nejdříve krátce zmínil o kmitočtových filtrech a jejich použití. Hlavním záměrem tohoto projektu však bylo seznámit se s různými typy signálových grafů pomocí kterých jsem měl navrhnout a analyzovat kmitočtové filtry se známými i netradičními aktivními prvky. Jako první jsem vytvořil grafy signálových toků pro napět´ové a proudové konvejory. Tyto moderní aktivní prvky jsou dnes již poměrně známé a umožňují konstrukci obvodů, které mají lepší vlastnosti než obvody s klasickými operačními zesilovači s napěťovou zpětnou vazbou. Dále jsem vytvořil grafy signálových toků pro prvek OTA. Transkonduktační zesilovače jsou dobře známé aktivní prvky používané v mnoha oblastech analogového zpracování signálu. OTA zesilovač je v podstatě zdroj proudu řízený rozdílem napětí, charakterizovaný transkonduktancí gm Dalšími prvky byly IOZ a IZN model napěťového zesilovače s napěťovým zesílením A. Posledním prvkem byl COA zesilovač. Jedná se o proudový operační zesilovač . Model COA je plně duálním prvkem k VOA což je klasický napěťový zesilovač Při návrhu jsem použil filtry se dvěma OTA prvky. Daný filtr poskytuje funkce a to dolní propust , pásmovou propust , horní propust , pásmovou zádrž a fázovací článek. Dále jsem použil obvody se dvěma konvejory GCC. Ty poskytující pásmovou propust , dolní propust , horní propust , pásmová zádrž a fázovací článek. Nakonec jsem navrhl filtr s prvky COA poskytující tři přenosové funkce současně (DP, PP a HP). Analýzu daných filtrů jsem vytvořil pomocí programu PSpice.
|
|
Elektronické filtrační obvody s obecnými kmitočtovými charakteristikami
Klubus, Jan ; Vrba, Kamil (oponent) ; Kubánek, David (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou elektronických filtračních obvodů s obecnými kmitočtovými charakteristikami. První část práce je věnována teoretickému základu. Druhá část práce zkoumá možnosti návrhových postupů filtrů s obecnými kmitočtovými charakteristikami. Postupy návrhů podle představených metod jsou demonstrovány na ukázkách, včetně jejich obvodové realizace a počítačové simulace pro ověření správnosti teoretických předpokladů. Dále jsou prozkoumány možnosti přelaďování obvodových struktur a elektronického nastavování charakteristik pomocí řiditelných aktivních prvků.
|
|
Metody návrhu zařízení pro audiotechniku
Kondler, Radim ; Vrba, Kamil (oponent) ; Mišurec, Jiří (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na vybraná zařízení používaná v audiotechnice, jako jsou reproduktorové výhybky, zesilovače a předzesilovače. Jsou zde teoreticky popsány reproduktorové výhybky, jejich parametry, typy konstrukcí odvozené z kmitočtových filtrů i s jejich parametry. Dále se pojednává o nízkofrekvenčních zesilovačích a to jak napěťových tak výkonových, jejich teorie, parametry a rozdělení.
|
|
Ekvalizér s korekcí hlasitosti pro laboratorní výuku
Karkoška, Jan ; Šotner, Roman (oponent) ; Kratochvíl, Tomáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá návrhem a konstrukcí ekvalizéru s korekcí hlasitosti pro laboratorní výuku a simulací jednotlivých částí v programu LTspice. Pro návrh bylo použito pásmových korektorů se sériovými rezonančními obvody. Všechny pásma jsou naladěná na mezní frekvenci f0 s mírou korekce ±12 dB. Součástí práce je blokové schéma, podrobný návrh ekvalizéru, schéma zapojení ekvalizéru s fyziologickou regulací a návrh plošného spoje.
|
|
Praktické ukázky zpracování signálů
Hanzálek, Pavel ; Smékal, Zdeněk (oponent) ; Mekyska, Jiří (vedoucí práce)
Práce se zaměřuje na problematiku zpracování signálů. Pomocí praktických ukázek se snaží ukázat využití jednotlivých operací zpracování signálů z praktického hlediska. Pro každou z vybraných operací zpracování signálů je vytvořena aplikace v prostředí MATLAB včetně grafického rozhraní pro její snadnější ovládání. Členění práce je takové, že každá kapitola je v úvodu rozebrána nejdříve z teoretického hlediska, posléze je ukázáno pomocí praktické ukázky, k čemu se daná operace v praxi využívá. V této části se nachází popis jednotlivých aplikací, hlavně z hlediska způsobu jejich obsluhy, a také popis jejich možných výsledků. V příloze práce se nachází výsledky praktické části.
|
|
Testování analogových obvodů
Váško, Ondřej ; Kolka, Zdeněk (oponent) ; Kincl, Zdeněk (vedoucí práce)
Hlavním cílem práce je seznámit se problematikou testování analogových lineárních obvodů z hlediska diagnostikování jednotlivých součástek, u kterých chceme ověřit jejich nominální hodnotu. Pro práci bylo nutné se seznámit s metodami popisu lineárních obvodů pomocí metody uzlových napětí a tvorbou přenosových obvodových funkcí. Při realizaci testování je využíváno programu Matlab a PSpice. Testování jednotlivých parametrů v obvodu je realizováno pomocí testovacích bodů vhodně umístěných v obvodu tak, aby jejich počet byl co nejmenší. Pomocí přenosových funkcí nepřímo určujeme hodnoty součástek na vypočtených frekvencích. Sada frekvencí pro testované součástky je vypočtena pomocí stochastické metody.
|
|
Studium elektronického řízení a reálného chování variabilních filtračních a oscilačních aplikací moderních aktivních prvků
Šotner, Roman ; Ondráček, Oldřich (oponent) ; Martínek,, Pravoslav (oponent) ; Petržela, Jiří (vedoucí práce)
Práce pojednává o elektronicky nastavitelných a konfigurovatelných aplikacích moderních aktivních prvků. Velmi často jsou prezentovány rozmanité aktivní prvky v aplikacích filtrů a oscilátorů, které víceméně vychází ze základních a vesměs podobných principů syntézy a návrhu, avšak není provedena detailní studie reálného chování a možností elektronického řízení parametrů. Při precizním návrhu aplikace je však důležité identifikovat problémové vlastnosti a stanovit, jak moc ovlivní funkci zařízení. Je zde srovnáváno několik filtračních struktur založených na běžných i modifikovaných principech integrátorové syntézy z pohledu konfigurovatelnosti, variabilnosti a druhu použitého elektronického řízení. K řízení jsou využívány standardní metody, jako je změna transkonduktance, změna vstupního (intrinzického) odporu proudových svorek a již méně typická možnost řízení pomocí proměnného proudového zesílení. Ta poslední metoda řízení umožnila objevit zcela unikátní filtr s elektronickou změnou přenosu z PZ na FČ, který jednoduchostí překonává běžnější integrátorové struktury, kde je zapotřebí fyzické přepojení v obvodu. Větší část práce je věnována elektronicky řiditelným oscilátorům, a to hlavně kvadraturním. Je prezentováno několik velice jednoduchých typů, které vyžadují nejmenší množství aktivních i pasivních prvků, i složitějších koncepcí, které již vyžadují více aktivních prvků, ale odstraňují některé nevýhody jednoduchých variant. Především je i zde kladen důraz na studium reálného chování, které objasňuje různé problémy se vzájemnou závislostí oscilační podmínky a oscilačního kmitočtu, závislostí amplitudy kvadraturních oscilátorů na ladícím parametru, vlivu změny ladícího parametru na plnění oscilačních podmínek, atd. V rámci této části byl definován nový typ či modifikace aktivního prvku tzv. current-gain-controlled current conveyor transconductance amplifier (CGCCCTA). Požadavek na nové aplikace zejména v oblastí oscilátorů pro Ústavem telekomunikací nově vyvíjený proudový zesilovač a digitálně řízený proudový zesilovač nechal vzniknout několika kapitolám práce, kde může být tento prvek výhodně použit. Podstatný přínos, který je důležitý především pro praxi, spočívá v testování většiny navržených obvodů experimentálně a stanovení přesných návrhových vztahů, které zohledňují reálné chování obvodu a potvrzují experimenty získané výsledky.
|